Služby

Vyberte si ubytování z naší ponuky

Menu

Zajímavé odkazy

Okolí:: Bardejovské lázně

Zřícenina hradu Zborov

Zřícenina hradu nazývaného i Makovice, leží na zalesněném kopci jižně od obce, 474 m.n.m. Hrad postavili na místě starého hradiště pravděpodobně ve 13. nebo začátkem 14. století na ochranu uhersko-polské cesty.

V letech 1364 – 1470 byl hrad majetkem Cudarovců, po jejich vymření daroval král Matěj panství Rozgonyiovcům, kteří tu sídlili až do roku 1512. Po nich přešlo panství do vlastnictví Tárczayovcům, kterým přináleželo do roku 1548. Další noví vlastníci Serédyovci, kterým hrad patřil v letech 1548 až 1601, vykonali na objektech rozsáhlé stavební práce, aby hrad vyhovoval novým fortifikačním požadavkům, souvisejícím s obranou země před Turky. V roce 1601 hrad i panství koupili Rákócziovci. V období stavovských povstání hrad napadlo císařské vojsko a v roce 1684 ho zbořilo. Jeho ruiny ještě těžce poškodily boje v roce 1914 mezi ruským a rakousko-uherským vojskem.

Ústřední částí hradu je mohutný donin, ke kterému patřil palác, kaplička a další budovy, obklopené nepravidelnou hradbou opevnění s půlkruhovými baštami. Další velké nádvoří, které obepíná jádro hradu, je přístupné z jihu, kde stála brána s padacím mostem, chráněná věží. Z vnitřní strany opevnění byly obytné a hospodářské budovy. Zvenku zeď zesilovaly bašty.

Z rozsáhlého, původně středověkého, renesančně přestavěného hradu se zachovaly zdi, některé jen v základech. Jiné se zachovaly do značné výšky, místy se zachovalými střílnami, nárožním kvádrováním, otvory oken a dveří. Na některých zdech je renesanční omítka s jednoduchou grafitovou ornamentikou.

Přístup z obce Zborov, po žluté značce, která přichází od Bardějovských lázní, od silničního mostu pod obcí prudce nahoru ke zřícenině hradu – ½ hodina. Cesta pokračuje dolů jižním svahem hradního kopce do Bardejovskej Dlhej Lúky – ¾ hodiny. Z obce je možno vystoupat na hrad i po červené značce do sedýlka, odkud přejdeme alejí starých dubů ke hradu – ¾ hodiny.

 

Řecko-katolický kostel, Bardejov

Eklektická stavba s novorománskými prvky na fasádě byla postavena v jižní části bývalého hradního příkopu v letech 1901 – 1902. Má podlouhlý jednoloďový prostor s polygonálním presbyteriem, zaklenutý je pruskými klenbami. Hlavní oltář pochází z roku 1903 a ikonostas je z roku 1914.

 

Skanzen, Bardejov

V centru Bardejovských Lázní je soustředěna expozice Šarišského muzea – Muzeum lidové architektury (Skanzen), dokumentující staré slohy staveb, včetně zařízení a pracovních nástrojů z karpatské oblasti. Na tomto místě jsou pořádány různé kulturní akce s vystoupením folklórních souborů písní a tanců z různých slovenských regionů.

Zajímavostí jsou prezentace řemeslníků s ukázkami jejich tvorby – hrnčířské, kovářské, tkalcovské, řezbářské. Ve vile Rákoczi je umístěna národopisná expozice. Jsou tu instalovány bohatě zdobené šarišské kroje, ostatní oděvy, lidová obuv, výrobky lidových řemeslníků – píšťalky, košíky, džbány, svíčky, košťata. Neméně zajímavá je i stálá výstava dějin Bardejovských lázní a lázeňství, umístěná v těchto prostorách.

 

Lampový sloup, Bardejov

Středověký sloup je umístěný v zahradě staré nemocnice. Původně stál na hřbitově před Horní branou, kde podle knihy rozsudků vykonávali v 16. a 17. století tresty smrti stětím.

 

Městské opevnění, Bardejov

Bardejovský hradební systém byl jedním z nejdokonalejších a nejzachovalejších gotických městských opevnění, chránících naše středověká města. Později tu renesanční stavitelé uplatnili mnohé fortifikační prvky, přizpůsobené vývoji nové bojové techniky.

Patří k nejzachovalejším městským hradebním systémům a svým významem se řadí k evropskému fondu kulturního dědictví. Bardejovské opevnění zaznamenává od svého vzniku tři zásadní stavební etapy. Nejstarší zmínka o vzniku opevnění je z roku 1352, potom z roku 1376, kdy je město povýšeno na svobodné královské město. A koncem 14. století už stála po celém obvodě kamenná hradební zeď se třemi hlavními městskými branami. Druhou zásadní stavební etapu, která svou velkorysou koncepcí vtiskla dodnes zachovaný charakter vyspělému středověkému obrannému systému, zaznamenáváme v prvních desetiletích 15. století za vlády krále Zikmunda. K první polovině 16. Století zaznamenává bardejovské opevnění třetí a poslední stavební etapu. Největší z nich je tzv. Hrubá bašta na východní straně opevnění. Dalšími baštami opevnění jsou Prašná bašta, Velká bašta, Červená bašta, Dolní bašta, Pravoúhlá bašta, Renesanční bašta, Archivní bašta, Polygonální bašta, Školní bašta, Klášterní bašta. Od 18. Století význam opevnění měst upadal, pročež i bardejovské opevnění začalo chátrat, ale k jeho likvidaci nedošlo. Od padesátých let minulého století pokračuje postupná oprava a rekonstrukce hradeb.

 

Jasovská jeskyně

Nachází se na jihovýchodním svahu jasovské skály v severovýchodním výběžku Jasovské planiny, nad obcí Jasov. Jeskyni jako první na Slovensku širší veřejnosti zpřístupnil Řád jasovských premonstrátů už v roce 1846 s částí dosud známých prostor v délce asi 250 m. Průzkumem, který v letech 1923-1925 provedla skupina dobrovolníků pod vedením ing. J. Zikmunda, se začala psát nová kapitola dějin jeskyně. Byly objeveny nové prostory s velmi cennými historickými a archeologickými nálezy. Nově objevené prostory byly zpřístupněny i se zabudovaným elektrickým osvětlením v roce 1924.

 

Jasovský klášter

První stavba kláštera pravděpodobně dřevěná, kterou si vybudovali uprostřed panenské přírody do krásného údolí někdy koncem 12. Století. Románská kamenná stavba ještě nebyla v době tatarského vpádu (1241-2) dokončena.

Klášter v dnešním stavu má obdélníkový půdorys, zahrnuje dvě symetricky situované dvoupodlažní budovy, ležící po stranách centrálního jednoloďového kostela s dvouvěžovým průčelím. Pravé křídlo se jmenuje konvent, levé prelatura. V obou křídlech jsou uzavřeny rajské dvory čtvercového půdorysu, které kdysi sloužily také jako meditační zahrady. Fasády jsou zvýrazněny nárožními věžemi s mansardovou střechou a členěné pravidelným rytmem oken, přerušovaným rizality. Ty jsou ukončeny štíty s freskami symbolů církve a oddanosti kláštera panovníkovi. V prodloužené hlavní ose kostela je umístěna klášterní knihovna zvýrazněná rizalitem, zvýšením o jedno poschodí.

Zajímavostí kláštera je, že má 365 oken, 12 velkých komínů a 4 vstupní brány.

 

skuska

© lazne.bardejovske.info

NAVRCHOLU.cz
TOPlist



Hotely

Pobyty

Akční pobyty